Co dělat, když nestíhám, aneb první pomoc, když je toho na mě moc – Krok 1

Počet čtenářů: 5 890

[KROK 1 aneb zorientujte se]

Je toho moc na Vás moc. Valí se to na Vás ze všech stran. Vstáváte brzy ráno, celý den se nezastavíte a na konci dne Vás jen vyděsí, kolik jste toho ještě nestihli. Jedinou šancí, jak ztrátu dohnat by snad bylo nejít spát, ale překonat potřebu spánku se Vám zatím nepodařilo. Existuje vůbec cesta, jak z toho kolotoče ven? Věřím, že ANO.

Postupně Vám ukážu pár základní kroků první pomoci při nestíhání (tedy co dělat, když je toho na mě moc).

Krok 1: Zastavit se

Na první pohled je proti logice věci chtít po Vás, abyste se na chvilku zastavili, když toho zrovna potřebujete tak moc stihnout.

Ale zkuste si představit, že byste se třeba ztratili v lese. Sešli byste z turistické značky. Nejdřív byste si toho ani nevšimli. Časem by cesta začala být víc a víc náročná, tak byste zrychlili, abyste se co nejdřív dostali zpět na značku. Makali byste jak šroubci, jen aby bylo zase všechno v pořádku a vy mohli jít v klidu po značce. Ale ve skutečnosti byste se jen víc a víc vzdalovali od místa, kam jste původně chtěli dorazit.

Když se ztratíte, je nejlepší zpomalit a zorientovat se v mapě nebo se zeptat kolemjdoucích na cestu.

Co tedy dělat

Udělejte si na sebe chvilku čas. Někdy stačí 15 minut, někdo potřebuje aspoň hodinu.

Sepište si, co všechno musíte zvládnout. Nejlepší je vypisovat to rovnou z hlavy, až později si můžete vzít k dispozici svůj diář, personal kanban či jiné systémy, v nichž máte případně zapsané všechny úkoly.

Mnohdy stačí zapsat si úkoly prostě pod sebe do seznamu. Kdo má rád větší pořádek, může si úkoly sepsat do podoby myšlenkové mapy nebo do kvadrantů matice důležité-naléhavé.

Sepište si osobní i pracovní úkoly. Prostě všechno, co Vás v hlavě straší, že byste měli stihnout.

K čemu to je

Lidem pomáhá, pokud si můžou problém pojmenovat a ohraničit. Tímto krokem přesunete velkou černou hroudu, která Vás tíží v hlavě na kus papíru a rozporcujete ji. Spousta lidí při tomto kroku pociťuje neuvěřitelnou úlevu. A to i v případě, že si nakonec zapíšou těch úkolů přes stovku.

Navíc, náš mozek si umí v jedné chvíli představit ve své mysli jen jednu položkou. Když proto přemýšlíme nad konkrétním úkolem, vždy nám bude připadat jako hrozně důležitý a zásadní. Naopak, pokud vidíme úkoly sepsané vedle sebe, umožníme tím našemu mozku je mnohem kvalitněji porovnávat.

Zapsáním všeho, co nás trápí, si prostě uvolníme pracovní paměť. Ulevíme i stresu, kterého máme v takové situaci víc než dost.

Úkol pro Vás – shrnutí

Najděte si během následujících tří dnů cca půl hodiny, kdy budete mít chvíli čas pro sebe.
Sepište všechno, co máte splnit/udělat/zařídit. Vše, co Vám naskočí v hlavě.
Až to budete mít, tak na chvíli zavřete oči. Hluboce se nadechněte (napočítejte aspoň do šesti) a hluboce se vydechněte (napočítejte aspoň do šesti). Zopakujte to třikrát.

Uff, první krok první pomoci při nestíhání máte za sebou. Gratuluji!

Co dál se seznamem a jak se neutopit v záplavě všech úkolů, když je toho na mě moc, si můžete přečíst v kroku 2.

Jednotlivé díly série Co dělat, když nestíhám, aneb první pomoc, když je toho na mě moc:

Můj e-book Hodina navíc každý den, který odhaluje 4+1 jednoduché principy jak získat více času v souladu s fungováním našeho mozku, si můžete stáhnout na http://kniha.hodinanavic.cz.