4 vědecké tipy, jak se správně učit

Počet čtenářů: 13 508

Venku začíná být horko, což studentům signalizuje jediné, blíží se maturity nebo zkouškové období. V tomto článku se dozvíte o 4 vědou ověřených radách, jak se správně učit.

Ve školách nás bohužel nikdo nenaučil, jak se efektivně učit. Maximálně jste měli posezení s psycholožkou, která vám řekla něco o stylech učení (vizuální, auditativní, kinestetický). Z takových rad jste si většinou nic neodnesli a s politováním vám musím oznámit, že vlastně neexistují žádné reálné vědecké důkazy, které by tuto teorii potvrzovaly. Pokud o takových víte, hoďte je do komentářů.

V článku se zaměříme na rady, které skutečně fungují a jsou vědecky podloženy. Osobně je nazývám technikami efektivního učení. Dá se říct, že je to sada instrukcí a doporučení, která vám umožní se snadněji učit.

Autor článku

Honza Kohut, tvůrce blogu: jakserychlenaucit.cz. Absolvoval zahraniční kurzy o efektivním učení a přečetl další desítky knih o paměti a produktivitě.

1. Testy jsou nejlepší metodou učení

Většina z vás, když se má něco učit, se uchyluje k pasivním metodám učení. Co to znamená? Učivo prostě jenom pasivně vstřebáváte a nijak zvlášť nad ním nepřemýšlíte. Typickým příkladem pasivního učení může být pouhé čtení nebo přepisování.

Pasivní metody učení vás nijak neobohacují a nezlepšují zapamatování studované látky. Velkým nebezpečím pasivních metodu učení je tzv. iluzi učení: máte pocit, že informace umíte, ale až u zkoušky zjistíte, že skoro nic neumíte.

Při učení byste se spíše měli zaměřit na aktivní metody učení. Zejména se jedná o psaní cvičných testů, zkoušení sebe sama atd.

Když se učíte aktivně, nutíte svůj mozek, aby přemýšlel a doloval informace z paměti. Právě tohle posiluje zapamatování informací. Pokaždé, když si vybavíte učivo, zlepšíte jeho zapamatování. Učení pomocí vybavování mohu přirovnat k zasněžené cestě. Když se s informací setkáte poprvé, uloží se do paměti celkem dobře, ale postupně na ni začíná sněžit. Když si ale informaci vybavujete, je to jako byste po cestě projeli pluhem. Cesta je znovu čistá a k informaci se dostanete velmi snadno.

Až se budete příště učit, zaměřte se více na aktivní učení. Vytvářejte si vlastní testy, zkoušejte sebe sama. Výzkum opravdu prokázal, že si toho tak zapamatujete mnohem více.

Někteří z vás určitě namítají, že takový způsob studia zabere mnohem více času. Ale není to pravda, pokud se budete učit aktivně, většinou vám stačí, pokud si materiál projedete jednou a naučíte se ho opravdu dobře. Jestliže se učíte pasivně, musíte si materiál projet několikrát, ale i tak vám hrozí, že toho nebudete umět tolik (iluze učení).

Jak se správně učit na zápočty se dozvíte v článku v odkazu.

2. Nikdy nemultitaskujte

Už jen málokdo se dneska dokáže věnovat jenom jedné činnosti. V době mobilních telefonů a všudypřítomného internetu jsme neustále online a vystaveni pokušení být vyrušováni.

Právě tohle zpomaluje naši schopnost se učit. Pokaždé, když změníme činnost, oslabujeme a unavujeme náš mozek, tomuto fenoménu se říká „attention residue“. Nebudu vám vysvětlovat, jak to uvnitř mozku přesně funguje, když střídáte různé činnosti, ale mohu vám to vysvětlit na jednoduché analogii.

Představte si náš mozek jako nějaké starý mobilní telefon, který dokáže mít najednou zapnutou pouze jednu aplikaci. Pokaždé, když chceme otevřít aplikaci novou, musíme zavřít tu předchozí (trvá to nějakou dobu) a počkat, než se načtou data pro novou aplikaci. Jestliže přepínáme z aplikace na aplikaci příliš často, vybíjíme rychleji baterku a navíc, pokaždé, když se přepneme, kousek výkonu procesoru zůstane u předchozí činnosti.

Teď si jenom za telefon dosaďte mozek, za aplikaci činnost a máte to. Když neustále měníte činnosti, kterým se věnujete, vyčerpáváte svůj mozek a nedovolujete si pracovat a učit se tak rychle. Ba co víc, své „baterky“ vybíjíte mnohem rychleji a pokaždé, když přeskočíte z činnosti na činnost, část výkonu vašeho mozku zůstane u předchozí činnosti.

Příště, až se půjdete učit, zavažte se k tomu, že se budete po celou dobu věnovat pouze jedné činnosti. Odložte svůj telefon do jiné místnosti. Nezapínejte počítač, pokud ho nepotřebujete.

Jestliže se chcete o soustředění dozvědět více, přečtěte si článek: Jak trénovat soustředění.

3. Nemusíte se učit pořád na stejném místě

Na internetu najdete často radu, která tvrdí, že byste si pro učení měli vyhradit nějaké speciální místo, na kterém se budete vždy učit. I já si to velmi dlouho myslel. Moje přesvědčení změnil až jeden vědecký výzkum, na který jsem narazil.

Studenti byli v tomto experimentu rozděleni do dvou skupin. Skupina A se učila dvakrát ve stejné místnosti a skupina B se učila rovněž dvakrát, ale pokaždé někde jinde. Poté následoval test v zcela odlišné místnosti. Jak už můžete sami uhádnout, lépe si vedla skupina B, která se učila v různých místnostech.

Výsledek byl přisuzován tomu, že když se učíte na více místech, poskytujete mozku bohatší kontext, ve kterém se informace učí. Tím pádem máte více „paměťových háčků“, na které můžete informace zavěsit. Druhá teorie říkala, že se mozek na stejném místě jednoduše nudí.

Zachoďte do koše přesvědčení, že byste se pořád měli učit na stejném místě. Vždy však pamatujte na několik zásad, které by vaše studijní místo mělo dodržovat:

Mělo by být uklizené
Měl by tam být klid
Nemělo by tam být moc věcí, které vás mohou vyrušit (hry, časopisy, lidé)
Měli byste tam mít všechno, co potřebujete k učení

4. Učte se průběžně

Říkala vám to vaše maminka, říkají vám to vaši učitelé, ale většina studentů to stejně nedělá. Jak prokázaly mnohé výzkumy, učit se průběžně je mnohem lepší, než když se učíte všechno najednou.

Má to hned několik důvodů: Pokud se učíte všechno najednou, většinou jste pod tlakem a vystresováni, což rozhodně nepomáhá se rychleji učit. Když se něco učíte průběžně, dáváte mozku šanci látku mnohem lépe pochopit a tím pádem uložit do paměti. Navíc, když se učíte na poslední chvíli, máte tendenci zanedbávat spánek, který je nezbytně nutný pro upevnění naučených informací v průběhu dne.

Většina z vás si určitě myslí, že průběžné učení vám zabere mnohem více času, ale není to pravda. Rozdíl je pouze v tom, že si učení rozvrhnete do více posezení, což může poskytovat dojem, že se učíte déle.

Udělejte každý den něco málo do školy. Opravdu vám to nezabere více času, jenom si informace lépe a snadněji naučíte. Projeďte si své poznámky z hodin, vypočítejte nějaký příklad. Každou minutu, kterou teď strávíte učení, nebudete muset promrhat těsně před zkouškou nebo maturitou.

Osobně k průběžnému učení často využívám program Anki, ve kterém si můžete vytvářet kartičky pro učení. Program vám poté nabízí kartičky ve stanovených intervalech, abyste informace na nich nezapomněli. (Příklad: do Anki si uložíte kartičku. Přední strana: Kdy byl upálen mistr Jan Hus? Zadní strana: 6.7.1415. Nejprve si kartičku zopakuje v den, kdy jste se ji naučili, poté vám ji program nabídne k zopakování za 4 dny a pak třeba až za měsíc).

Doufám, že se vám článek líbil a rady aplikujete v praxi. Nestačí jenom číst o teorii, hlavně musíte začít konat a uvádět rady do praxe. Ať vás učení baví a máte skvělé známky.