Mám věřit intuici? A kdo za nás rozhoduje: rozum nebo srdce?

Počet čtenářů: 1 706

[VIDEO]

3. díl série Zásadní věci, které možná o rozhodování nevíte, a mohly by vám pomoci se lépe rozhodovat pro Mít vše hotovo

V prvním článku jsem psala o tom, že rozhodování je náročná záležitost, která nás stojí spoustu času a energie. V druhém jsem odhalila chyby, kterých se náš mozek dopouští. V tomto článku si položím otázku, zda vůbec něco jako rozumné a vědomé rozhodnutí existuje a zda mám věřit intuici.

Někteří totiž tvrdí, že šedá kůra mozková především hledá logické argumenty pro volby učiněné limbickým systém. A pokud bychom nakonec přece jen věřili tomu, že jsme schopni svobodných a racionálních rozhodnutí, podíváme se na to, zda jsou kvalitnější než ta založená na intuici.

Máme vůbec svobodnou vůli?

Už víme, že náš limbický systém (hlídací pes) používá ve specifických situacích kognitivní zkreslení (zkratky), která mozku umožňují se rychleji rozhodovat.

Některé výzkumy však zašly ještě dál a naznačují, že celý proces rozhodování je možná ve skutečnosti nevědomý a informace o tom, jak se náš mozek rozhodl, se do vědomí dostávají až po 7-10 vteřinách. Poté následuje racionalizace a hledání argumentů pro toto rozhodnutí.

My tak máme pocit, že jsme se právě rozhodli na základě logických důvodů, ale přitom se náš mozek rozhodl bez našeho vědomí již o několik sekund dříve.

Náš racionální mozek není dobrý ani tak v dělání logických rozhodnutí, jako v racionalizovaní toho, co už emoční mozek rozhodl. Baba Shiv

Experiment 1 – kdesi hluboko v mozku se rodí jakési možnosti jednání

Benjamin Libet zkoumal svobodnou vůli pomocí EMG a EEG. Po řadě experimentů zjistil, že pohybu (ohnutí prstů, anebo zápěstí ruky), ale i samotnému rozhodnutí udělat pohyb, předchází nespecifikovaná elektrická změna. Podle Libeta se tedy v našem mozku nejdříve na nevědomé úrovni rodí jakési možnosti jednání. V okamžiku uvědomění si tohoto puzení jednat je možné onu zvolenou variantu pohybu buď vetovat, anebo nechat proběhnout. (Zielina, 2014)

Experiment 2 – vědci byli schopni z fMRI poznat, jak se participant rozhodl dřív, než si to on sám uvědomil

Zhruba o 20 let později využil ke studii mozku funkční magnetickou rezonanci C. S. Soon. Participanti výzkumu sledovali na obrazovce řetěz po sobě jdoucích písmen. Každé bylo zobrazeno na 500 ms. Po nějaké chvíli, když se jim chtělo, se měli rozhodnout mezi stiskem levé a pravé klávesy a ihned poté ji stisknout. Následně měli určit písmeno, které bylo právě na obrazovce, když učinili své rozhodnutí. Výsledky ukázaly, že se určité oblasti mozku aktivují 7- 10 vteřin před uvědoměním si pohybu. Podle aktivace mozku šlo predikovat, které tlačítko bude stisknuto. Zdá se tedy, jako by mozek participantů byl rozhodnut dříve, než si to uvědomili. (Havlíček, 2013)

Jelikož racionální část mozku má možnost tato nevědomá rozhodnutí vetovat, je jakási naděje, že přece jen trochu svobodné vůle máme.

To, jak jsme se rozhodli, a to, jak své rozhodnutí zdůvodňujeme, spolu moc nesouvisí

Pokračujte ve čtení zde. Dozvíte se, proč spolu nesouvisí rozhodnutí a jeho zdůvodnění, jestli by bylo lepší, kdybychom se rozhodovali jen na základě rozumu, a co to všechno znamená pro naše rozhodování.