Jak se rozhodovat? 4 tipy, které vám to usnadní

[VIDEO]

1. díl série Zásadní věci, které možná o rozhodování nevíte, a mohly by vám pomoci se lépe rozhodovat pro Mít vše hotovo

–

Rozhodujete se a nevíte, jestli poslechnout rozum či intuici? Ztrácíte s neustálým přemítáním příliš mnoho času? Nebo jdete do všeho až moc po hlavě? A napadlo Vás, co všechno se děje ve Vaší hlavě, když stojíte před těžkým rozhodnutím? Tomu všemu se podíváme na zoubek v sérii článků nazvané „Zásadní věci, které možná o rozhodování nevíte, a mohly by vám pomoci se lépe rozhodovat“.

–

V tomto prvním díle prozkoumáme to, kolik času nás stojí rozhodování, proč nám bere tolik energie, a nakonec Vám prozradím 4 rychlé tipy, jak se rozhodovat.

„Život je součtem všech vašich rozhodnutí.“  Albert Camus

Každý den činíme obrovské množství rozhodnutí. Podle jednoho průzkumu je těch vědomých asi 70 za den. Podle vědců však k tomu denně uděláme zhruba 23 – 35 tisíc rozhodnutí, které proběhnou bez našeho uvědomění. Jsou to mnohdy obyčejné volby (kam si sednout v autobuse, co si obléct, co udělat v práci jako první apod.). A třeba jen 226 z těchto „minirozhodnutí“ se týká jídla.

V jiném průzkumu měřili, jak dlouho trvá manažerům přijmout jedno rozhodnutí. 50% rozhodnutí jim sebralo méně než 9 minut, ale okolo 12 % jim trvalo déle než hodinu.

Je tedy možné se domnívat, že min. 1 – 2 hodiny každý den strávíme nějakou formou rozhodování. V krajním výpočtu by mohlo jít i o 9 hodin každý den. To je dost času.

Je potřeba se taky zamyslet nad tím, kolik času ztrácíme případnými špatnými rozhodnutími (špatně zabočíme a zajedeme si, vybereme špatného zaměstnance, který dělá jednu chybu za druhou a přidělává nám práci atd.). Nejde tedy jen o to, kolik rozhodnutí uděláme, taky o to, jak jsou kvalitní.

A k tomu všemu bude možná počet rozhodnutí ještě přibývat! Žijeme totiž v době, která možnost rozhodnout se hrozně oslavuje. Stávají se z nás „výběroholici“. Toužíme po svobodě volby – od výběru partnera, zaměstnání, práce z domu, politické strany, až po výběr z 24 druhů marmelády, 1000 typů žárovek a stovek barev propisek. Kolem nás se neustále objevují nové možnosti. Televize, internet, email, reklamní letáky, billboardy – není, kam se schovat. Všude je více možností, než na kolik jsme schopni reagovat.

Jenže si často vůbec neuvědomujeme, co negativního nám toto množství možností přináší:

Jsme nervózní z toho, abychom něco nepropásli. Dokonce i když nějakou možnost zamítneme, pořád se nám tlačí do podvědomí a narušuje naši pohodu. To přináší další stres, kterého máme ve svých životech už tak dost.

Musíme trávit delší čas rozhodováním, zda a kterou variantu si vybereme. A ukazuje se, že větší počet možností paradoxně snižuje pravděpodobnost, že si vůbec něco zvolíme.

Velký počet možností také snižuje naši spokojenost a ve výsledku máme menší radost z toho, co jsme si nakonec vybrali.

Velmi zajímavým je v tomto ohledu pokus D. Gilberta se studenty z Harvardu:

• Studenti se přihlásili do kurzu fotografování. Na jeho konci si mohli vybrat dvě své fotografie, které se jim nejvíc líbí. Ty byly zvětšeny do velkého formátu.
• Pak jim bylo řečeno, že pro sebe si mohou nechat jen jednu z těchto fotografií. Druhá zůstane škole jako doklad o projektu.
• Skupině A bylo řečeno, že během příštích čtyř dnů mají ještě možnost změnit názor a fotku jim rádi vymění.
• Skupině B bylo naopak sděleno, že názor již nebudou moci změnit a druhou fotku již nikdy neuvidí.
• Co se stalo s názory na obrázky po několika dnech? Studentům ve skupině B (bez šance změny názoru) se začala fotografie, která jim zůstala, líbit mnohem víc než před tím. Byli se svou volbou spokojeni.
• Naopak studentům ze skupiny A (možnost změny názoru) se jejich fotografie nelíbila, a to dokonce ani poté, co příležitost na výměnu vypršela. Pořád jim nepřišla hezká.

Gilbert to vysvětluje tím, že možnost změnit názor nenapomáhá výrobě syntetického štěstí. Více zde.

Všechny ty možnosti v nás vzbuzují nereálná očekávání, která nejsme schopni naplnit.

Když přidáváme do lidských životů možnosti, musí se nutně zvyšovat i jejich očekávání toho, jak dobré tyto možnosti mohou být.

Dneska, ve světě, ve kterém žijeme, můžete v nejlepším případě doufat, že ta věc bude tak dobrá, jak čekáte. Nikdy nebudete příjemně překvapení, protože vaše očekávání už jsou nebetyčná.

Tajemství štěstí spočívá v nízkém očekávání.

Barry Schwartz

Rozhodovací paralýza

Rozhodování nás připravuje o mentální energii a snižuje naši schopnost sebekontroly.

Rozhodování nám bere energii. Stejnou energii, kterou potřebujeme, když chceme prosadit svou vůli či sebekontrolu (viz také kognitivní zdroj dle knihy Konec prokrastinace). Ukázalo se, že čím více rozhodnutí musíme učinit, tím máme větší tendenci přijímat horší řešení, vyhýbat se rozhodování a celkově máme slabší sebekontrolu.

Ukázalo se například, že pokud jdou lidé nakupovat po dni plném náročných rozhodnutí, je mnohem pravděpodobnější, že nakoupí větší množství věcí a že za ně zaplatí více peněz.

Rozhodování je pro nás tak vyčerpávající, že někdy ani nejsme ochotni zaškrtnout jedno políčko navíc ve formuláři – smíříme se s variantou nabízenou tím, kdo formulář připravil. To ve svém důsledku vede například k tomu, že v Dánsku jsou zaregistrováni jako dárci orgánů jen 4 % řidičů, kdežto v Belgii je jich 98 % (obě země mají odlišný formulář, v Dánsku musíte zaškrtnout „chci být dárcem orgánů“, v Belgii „nechci být dárcem orgánů“. Více v přednášce Dana Arielyho).

Díky tomuto efektu nás deset minut strávených nad nějakým rozhodnutím (např. schválením něčeho), může stát mnohem víc než těch 10 minut. Těchto 10 minut „skutečné“ práce nás totiž může stát třeba hodinu našich mentálních zdrojů.

Čím větší množství variant, tím náročnější rozhodování je. Zvažování všech možností spotřebuje tolik energie, že si často nakonec raději nevybereme žádnou. Dochází k tzv. rozhodovací paralýze.

Můžeme s tím vším v dnešní době plné podnětů a možností vůbec něco udělat?

4 tipy, jak se rozhodovat

Já věřím, že ano, zkuste se inspirovat těmito čtyřmi jednoduchými tipy, jak se vyvarovat rozhodovací paralýze:

1. Tam, kde je to možné, obklopte se menším množstvím variant.Příkladem může být televize pouze s několika základními kanály, nákup v místním obchůdku či jen jedna kniha ke čtení položená na nočním stolku. Minimalismus zkrátka zvyšuje pravděpodobnost, že budeme mít dost energie prosadit svou vůli, když to budeme potřebovat.Tento přístup volí i mnoho slavných osobností. Steve Jobs byl známý tím, že nosil totéž oblečení každý den a ráno nemusel přemýšlet, co si má obléct. Timothy Ferris (autor knihy Čtyřhodinový pracovní týden) jí k snídani pokaždé stejné (zdravé) jídlo, a tak se nemusí rozmýšlet, co si připravit. A prezident Barack Obama na méně důležité e-maily odpovídá jednoduše hláškami „Souhlasím“, „Nesouhlasím“ nebo „K diskusi“. Inspirovat se můžete také v článku Odhazování zátěže.
2. V případě, že nejste schopni snížit množství variant, rozdělte je do kategorií a rozhodněte se nejdříve mezi nimi. Snížíte tak opticky počet možností a ušetříte spoustu mentální energie. Určitě se vám bude lépe nakupovat v knihkupectví, které je rozděleno do oddělení (např. science-fiction, poezie, odborná literatura apod.), než v takovém, v němž nenajdete žádný systém.
3. Nedělejte důležitá rozhodnutí na konci náročného dne – s velkou pravděpodobností byste se mohli rozhodnout pro nějakou hloupost.Držte se lidového přísloví „Ráno moudřejší večera“. Všechna zásadní rozhodnutí by měla padnout před jedenáctou hodinou dopoledne. Ráno máme totiž přirozeně vyšší hladinu serotoninu a dopaminu, máme menší strach riskovat a jsme ochotnější přijmout rozhodnutí. Odpoledne rozhodování s větší pravděpodobností skončí bez výsledku (nevybereme si žádnou variantu – více viz video od Baba Shiv).Pokud už musíte činit náročná rozhodnutí později v průběhu dne, naplánujte si před tím přestávku, během níž nebudete muset nic rozhodovat. Náš mozek prostě potřebuje oddech, aby dokázal rozhodovací paralýze odolat.A pokud máte za sebou náročný den v práci, kdy jste museli činit velké množství náročných rozhodnutí, nechoďte nikam nakupovat. Utráceli byste za hlouposti.
4. Pokud víte, co chcete, nenechávejte rozhodnutí na druhých. Věta „Já nevím, jak chceš ty“ může být to neubíjejícnější, co někomu na konci dne řeknete.

Konkrétní tipy, jak načerpat mentální energii, najdete také v mé e-knize Hodina navíc každý den. Odhaluji v něm 4+1 jednoduché principy jak získat více času v souladu s fungováním našeho mozku. Můžete si ho stáhnout ZDARMA na http://kniha.hodinanavic.cz.

Celý článek byl původně zveřejněn na serveru mitvsehotovo.cz.

–

Seznam použitých zdrojů:

Ariely, D. (prosinec 2008). Dan Ariely se ptá: Ovládáme vlastní rozhodnutí? Získáno 14. 5. 2016, z TED: www.ted.com/talks/dan_ariely_asks_are_we_in_control_of_our_own_decisions

Baumeister, R. F., & Weir, K. (2012). The power of self-control. Získáno 12. 4. 2016, z APA: www.apa.org/monitor/2012/01/self-control.aspx

Cohen, A. (5. 5. 2015). Why You Should Limit Your Number of Daily Decisions. Získáno 18. 5. 2016, z Entrepreneur: www.entrepreneur.com/author/andrew-cohen

Coleiro, D., & White, M. (nedatováno). Do We Really Understand How Physicians and Patients Make Decisions? Získáno 19. 5. 2016 ze social.eyeforpharma.com/column/do-we-really-understand-how-physicians-and-patients-make-decisions

Cooper, B. B. (31. 7. 2013). 8 Things You Don’t Know Are Affecting Our Choices Every Day: The Science of Decision Making. Získáno 14. 5. 2016, z blog.bufferapp.com/8-things-you-dont-know-are-affecting-your-decisions-every-day

Gilbert, D. (únor 2004). Dan Gilbert se ptá: Proč jsme šťastní? Získáno listopad 2011, z TED: www.ted.com/talks/dan_gilbert_asks_why_are_we_happy

Iyengar, S. (nedatováno). How to make choosing easier. Získáno 15. 5. 2016, z TED: www.ted.com/talks/sheena_iyengar_choosing_what_to_choose/transcript?language=en

Shiv, B. (28. 1. 2013). How to Make Better Decisions. Získáno 28. 05 2016, z Youtube: youtu.be/SS4F1U5FuNM

Schwartz, B. (červenec 2005). The paradox of choice. Získáno říjen 2012, z TED: www.ted.com/talks/barry_schwartz_on_the_paradox_of_choice

Vohs, K. D., Baumeister, R. F., Twenge, J., Schmeichel, B., & Tice, D. (nedatováno). Decision Fatigue Exhausts Self-Regulatory Resources. Získáno 12. 4. 2016, z Psychology Today: www.psychologytoday.com/files/attachments/584/decision200602-15vohs.pdf

Přečtěte si další články ze série o rozhodování:

• MÁM VĚŘIT INTUICI? A KDO ZA NÁS ROZHODUJE: ROZUM NEBO SRDCE?

• ROZHODOVÁNÍ A IRACIONÁLNÍ OMYLY, KTERÝCH SE DOPOUŠTÍ I VÁŠ MOZEK

• JAK SI VYBRAT SPRÁVNĚ: KOMPLEXNÍ NÁVOD V NĚKOLIKA KROCÍCH

• NEUMÍM SI VYBRAT. JAK NA TO?

• About
• Latest Posts

Zuzana Ježková

Mám ráda, pokud se dělají smysluplné věci efektivně. A myslím, že mi to docela jde :-). Proto s tím ráda pomáhám i druhým.

Latest posts by Zuzana Ježková (see all)

• Jak se dostat z deprese, i během 10 minut
• Jak dodržet předsevzetí a 5 nejčastějších chyb
• Jak naplánovat Vánoce bez stresu