Aneb jak zvládnout lékařský zákrok pomocí neurověd

Hledáte způsob, jak se připravit na operaci bez zbytečného stresu? Za poslední rok mám za sebou 2 plánované operace. Nebyly to nějaké extra náročné lékařské zákroky, ale pořád se jednalo o operace v plné narkóze (jedna břišní, jedna na prsou). Tudíž šlo o situace, ve kterých vystavujete své tělo i mysl slušné dávce stresu.

Jak se připravit na operaci mentálně i fyzicky jsem si vyzkoušela na vlastní kůži. Jak jsem se na operace připravovala a zvládla je pomocí neurověd, si můžete přečíst v následujícím článku. A pokud vás něco podobného čeká, v závěru najdete i můj balící seznam do nemocnice 😉.

🟡 Co v článku najdete:
✅ Jak se psychicky připravit na zákrok
✅ Jak snížit stres a podpořit imunitu
✅ Co si sbalit a proč
✅ Moje osobní rituály (nečekejte nudný checklist!)

Jak se připravit na operaci – co dělat před zákrokem

Náš imunitní systém je velmi komplexní a ovlivněný mnoha procesy v těle. Mimo jiné je prokázána zhoršená funkce imunity v případě nedostatku spánku a také důsledkem vyšších hladin kortizolu (stresového hormonu).

Správná příprava na operaci začíná už týdny předem. Proto jsem trochu zvolnila již před operací.

1-2 týdny před zákrokem jsem se snažila dostatečně spát (min. 7 hodin).

Také jsem se snažila snížit svou celkovou stresovou hladinu. 

Trávila jsem proto hodně času s rodinou a v přírodě. Kontakt s druhými vyplavuje hormon oxytocin, který konkuruje stresovému kortizolu. Příroda má na naši nervovou soustavu blahodárný vliv.

Zašla jsem si do sauny, abych nakopla protizánětlivé procesy (pozor, nejít hned před operací, protože sauna zároveň tělo unavuje). 

Prostě jsem celkově zklidnila a zpomalila nervový systém.

A překvapivě to fungovalo. Z celé operace jsem byla mnohem víc nervózní tak dva týdny před ní. Pár dní před jsem už byla nad očekávání v pohodě.

Jak se před operací namotivovat k rychlému uzdravení

Součástí přípravy na lékařský zákrok bylo také dát doma vše „do pořádku“. Bylo mi jasné, že po zákroku nebudu fyzicky schopná některých činností, takže jsem zrealizovala velký úklid, vyprala opravdu celý prádelní koš. Ale mnohem důležitější byl duševní pořádek.

Zkontrolovala jsem stav své „pozůstalosti“. Je to soubor informací, co mají dělat moji blízcí, kdyby se mi něco stalo (včetně čísel účtů, pokynů k podnikání apod.). Jsou tam také dopisy na rozloučenou pro mé nejbližší. Tento balíček jsem vytvořila už několik let zpátky. Byl to tehdy velmi psychicky náročný proces, ale zároveň nesmírně důležitý. 

Proč jsem si to celé znovu přečetla a aktualizovala? 

Neměla jsem reálně strach, že operaci nepřežiju. Ale když jsem si to znovu přečetla, připomněla jsem si, že opravdu nechci, aby to v příštích desítkách let musel někdo z mých blízkých číst. A to mi dalo obrovskou motivaci pro plnění lékařských doporučení a vůli se uzdravit. A to považuji za zásadní.

Nemyslím si, že musíte mít přímo něco podobného. Jen si před operací umožněte nadhled. Dopřejte si prožít, co je pro vás v životě opravdu důležité, jaké jsou vaše hodnoty a priority. Poskytne vám to ten správný úhel pohledu.

Co mi pomáhalo v nemocnici

Moje vlastní copingové strategie

Každý z nás má svoje „naučené“ vzorce, které mu pomáhají zvládat těžké situace. Pokud je znáte, tak je prostě využijte. U mě je to jednoznačně humor a informovanost.

Dělala jsem si z toho legraci

Kde to šlo, házela jsem vtípky. Když mě sestřičky vezli na sál a nešla jim úplně zatočit postel, vtipkovala jsem o svých schopnostech parkování. Legraci jsem si dělala i z holení břicha a dalších věcí. Stejně tak jsem sdílela humorně laděné příběhy na sociálních sítích. Mně osobně prostě pomáhá vidět vtip v každodenních situacích.

Získávala jsem informace

Pomáhá mi neznámé situace překonávat tím, že zjistím víc o tom, co můžu očekávat. V nemocnici sami od sebe poskytovali méně informací, než bych si představovala, tak jsem se vytrvale doptávala. A abych měla info komplet, zkoukla jsem na youtube několik videozáznamů operace, která mě čekala. Ale chápu, že toto nemusí být pro každého…

Vstřícnost vůči personálu nemocnice

Cíleně jsem byla milá na všechny zaměstnance nemocnice, se kterými jsem se potkala. Děkovala jsem, prosila, usmívala se. I když přišla nějaká sanitářka nabručená, já k ní byla milá. Když jsem totiž nepřistoupila na její náladu já, nezbylo jejím zrcadlovým neuronům nic jiného, než zrcadlit moji dobrou náladu. 

Proč jsem to dělala?

Vím, že když jsou lidem kolem mě v pohodě, je lépe i mně. A že až budu něco potřebovat, spíš mi vyjdou vstříc. 

Ale na rovinu říkám, že to nebylo nijak složité. Téměř všichni se ke mně chovali moc hezky. A být milá je mi přirozené.

Rituál pro své tělo

Pokud je to trochu možné, připravte své tělo mentálně na to, co se bude dít a pozitivně se na to nalaďte.

Mě čekala operace žlučníku, tak jsem si rozhodla se s ním ve své mysli rozloučit. Napsala jsem mu dopis, ve kterém jsem mu poděkovala za vše, co pro mne udělal a vylíčila jsem mu, proč se naše cesty nyní musí rozdělit a jak nám bude oběma lépe. 

Podobně jsem pak napsala poděkování svým prsům a rozloučení s nádorem. S kamarádkama jsme dokonce týden před operací podnikly „rozlučku s nádorem“. 

Pokud vám mají někde něco sešít, vyhladit, můžete si to představovat, jak to pak bude lépe fungovat a plynout. Věřím, se takové cílené přechody pomáhají připravit naše tělo na to, co se bude dít.

Co mám a co nemám pod kontrolou

Pokud máme pocit kontroly, výrazně to snižuje náš stres. Ale pokud se snažíme získat kontrolu nad něčím, co nejde, tak to naopak hladinu stresových hormonů zvedá k výšinám. Pojmenovala jsem si proto, co můžu a co nemůžu ovlivnit.

Co nemůžu ovlivnit:

• jakou budu mít reakci na anestezii
• jakou práci odvede chirurg
• jestli skončí u laparoskopické operace, nebo se bude muset přejít na komplikovanější otevřenou
• že mě budou sestřičky budit v 5 ráno, aby mi změřily teplotu
• …

Co můžu ovlivnit: 

• jaký zaujmu postoj k doktorům a sestřičkám, jak s nimi budu komunikovat
• jak budu trávit volný čas v nemocnici, když budu čekat před nebo po operaci
• co budu mít na sobě oblečené
• které léky proti bolesti dostanu a jak často…

Pointa je soustředit se na ty věci, co můžu ovlivnit. A s těmi, co nemohu, se smířit. 

Zkuste si říct a opakovat nějakou hlášku, afirmaci, která vám pomůže to přijmout. „Je to, jak to je.“ „Nějak to dopadne.“ „Může to být tak nebo i jinak.“ „Je to, jak to má být.“

Pokud se netrápíme očekáváními, které nemůžeme ovlivnit, výrazně to sníží náš stres.

Mimochodem, tento přístup mi pomohl i při čekání na termín operace. Pokud už půl roku čekáte na termín své operace, nic vás neděsí víc, než že těsně před ní dostanete opar, onemocníte nebo vám to nemocnice zruší.

Soustředila jsem se na to, co můžu ovlivnit: jedla vitamíny, 10 dní před operací jsem přestala líbat manžela, dopřála si dostatek spánku apod. I tak jsem počítala s variantou, že to může i nemusí dopadnout. Pustit někdy kontrolu může být velmi osvobozující.

Jak se zbavit stresu těsně před operací

Jak se připravit na operaci bez strachu? Po ránu jsem se připravila dle pokynů sestřiček (sprcha, převléct do anděla, svázat vlasy, …). Do nočního stolku jsem si nachystala vše, co jsem si představovala, že budu následujících 24 hodin potřebovat, abych to měla po ruce po operaci (telefon, sluchátka, nabíječka, powerbanka, jelení lůj, pití,….). Pomáhá mi něco dělat, takže tyto přípravy mě příjemně zaměstnaly.

Pak jsem se nějakou dobu dokázala soustředit na audioknihu a čtení. 

Čím blíže byla operace, tím víc jsem cítila, že mi myšlenky utíkají jinam a na knihu se nesoustředím.

Pustila jsem si proto do sluchátek oblíbené písničky. Nakonec jsem skončila u relaxačních skladeb se zvuky přírody. Jak už jsem psala, příroda je pro naši nervovou soustavu přirozeně uklidňující.

Doplňovala jsem to také různými dechovými cvičeními. Můžete zkusit dýchat do čtverce, nebo jen prostě mít kratší nádech (počítat do 4) a delší výdech (počítat do 8). Když se soustředíte na dech a počítání, na nic jiného už moc myslet nemůžete… Hodně mi pomáhal fyziologický vzdech. Všechny tyto techniky najdete v mém kurzu Jak se zbavit stresu za 15 dní.

Jak pracovat s bolestí po operaci

Příprava na pooperační péči může zahrnovat různé techniky zvládání bolesti. Určitě můžete zkusit od bolesti odvést pozornost. Mějte v nočním stolku u postele nachystaný mobil se sluchátky a pak si pouštějte, co vás baví (seriály, audioknihy, hudbu, …). 

Někdy to ale nepomáhá. Pak přichází na řadu práce s myslí. Podobně jako u emocí nebývá úplně prospěšné snažit se bolest potlačit nebo přetlačit. Můžete se zkusit soustředit na jiné prožitky v těle. Třeba na svůj dech (můžete použít dechovou techniku z předchozí kapitoly). To ale třeba mně moc nepomáhalo, protože hluboké dýchání těsně po operaci spíš bolest způsobovalo. 

Paradoxně v té chvíli může pomoci soustředit se na bolest:

• Kde ji cítím nejvíc? 
• Je pořád stejná? Nebo se nějak mění?
• Když počítám do desíti, bolest se zmenšuje nebo zvětšuje?
• Když se snažím bolestivé místo jemně prodýchat, co se děje?
• Projevuje se bolest nějak fyzicky? (Např. mám z toho husí kůži, potím se,…)

Tím, že se soustředíme na další aspekty bolesti, vlastně méně vnímáme tu její negativní stránku. Navíc si mnohdy uvědomíme, že není pořád stejná a vzniká nám ti naděje, že bude brzy lépe.

A někdy může pomoci i práce s tělem. Změňte polohu, třeba jen o milimetry, zkuste jinak rozložit ruce, nohy… Často zjistíte, že v nějaké poloze je vám prostě lépe. Tak toho využijte.

Pomohlo mi také srovnávat to s jinými věcmi, které jsem již zažila. Říkala jsem si věci jako: „Císař byl mnohem horší, tak toto taky zvládnu.“ „Podobně se mi motala hlava i po trhání osmiček, to je jen ten můj nízký tlak. Není to nic hrozného.“ Takto jsem na celou situací získávala nadhled a víru, že to zvládnu.

Jak zvládnout rekonvalescenci

Jak se připravit na období po operaci? Hodně pomáhá vědět, co můžete a nemůžete dělat, abyste nebyli v nejistotě. V den propuštění jsem měla seznam otázek na lékaře, abych věděla, jak se v různých situacích chovat doma. Nadšen úplně nebyl, ale mně to pomohlo…

Znovu si dopřejte nadhled.

Teď je vám hrozně, ale každým dnem bude lépe a lépe. Dobrá příprava na operaci vám může významně usnadnit celý proces. Co je teď těch pár dní ve srovnání s tím, co vás všechno v životě ještě čeká.

Co můžete mít pod kontrolou?

Asi nemůžete mít zcela pod kontrolou, jaké budete cítit bolesti, jak rychle bude vaše tělo opět sílit apod. 

Ale můžete mít třeba pod kontrolou péči o sebe. Naplánujte si, jak budete pečovat o jizvu, jaké budete dělat případné cviky, procházky apod. (dle vašeho stavu a doporučení lékaře). Mně hodně nadchla Doporučení pro pacienty po operaci v oblasti břicha z FN Motol. Po operaci prsu jsem dodržovala doporučení dle Edity Struskové a Bellis.

Změňte úhel pohledu

Já jsem se u obou operací rozhodla, že rekonvalescenci nevezmu jako závod, ve kterém všem ukážu, jak rychle jsem schopná se vrátit do sedla (což byl můj dřívější způsob řešení problémů). Ale jako příležitost, aby mi ostatní pomohli a museli se více zapojit do chodu domácnosti. Prostě si jednou za čas chci tu péči užít a při tom děti naučit novým odpovědnostem.

Přeji všem hodně štěstí u menších i větších zákroků!

Poznámka: toto není medicínský návod, jak se připravit na operaci. Je to spíš takové nahlédnutí pod pokličku, jak aplikuji svoje znalosti psychologie v takové životní situaci, aby mi bylo lépe.

Balící seznam do nemocnice

• Kartička pojišťovny
• Občanský průkaz
• Všechny potřebné lékařské zprávy
• Peněženka (můžou se hodit drobné, v některých nemocnicích je TV na mince, v bufetu berou jen hotovost apod.)
• Přesnou adresu zaměstnavatele a název pracovní pozice v případě PN
• Seznam léků, které užíváte dlouhodobě (přesné názvy, gramáže, dávkování, …)
• Léky, které užíváte dlouhodobě (v některých nemocnicích musíte odevzdat, v jiných vám nechají)
• Seznam blízkých kontaktů
• Špunty do uší (nikdy nevíte, s kým budete na pokoji…), maska na spaní na oči (často se v pokojích svítí, nebo nejdou zatáhnout okna)
• Powerbanka (pro případ, že by nabíječka nedosáhla až do postele)
• Nabíječka k elektronickým zařízením, co máte s sebou
• Něco na zábavu (kniha, tablet, notebook, pletení, filmy, hudba, audioknihy, …)
• Župan
• Pyžamo (měla jsem 2x, kvůli pocení nebo zašpinění, dle typu operace může být pohodlnější noční košile s krátkým rukávem kvůli kapačkám. U operace prsou jsem naopak preferovala dvoudílné pyžamo s rozepínáním vepředu.)
• Spodní prádlo
• Ponožky
• Papuče
• Sluchátka na poslech filmů/hudby
• Malý polštářek (pro pohodlnější spánek)
• Něco na psaní (možná si budete chtít zapisovat vlastní myšlenky, možná instrukce od lékařů)
• Hygiena (zubní kartáček + pasta, krém na ruce, sprchovací gel, hřeben, šampón, jelení lůj, …)
• Jídlo (já měla nástup den předem ráno, ale první jídlo, co jsem dostala, byla až večeře. Koupila jsem si taky výživy v kapsičce na čas po operaci). Upozornění pro diety: Nemocnice často zajistí vaši dietu, ale v základní verzi. Takže třeba umí bezlepkovou dietu, ale už neumí bezlepkovou dietu po operaci žlučníku. Třeba já dostala den po operaci mastné fazole, sice bez lepku, ale…
• Švýcarák – občas si chcete nakrojit pečivo, ovoce, …
• Pití – hodí se láhev s „pítkem“, když se vám po operaci špatně zvedá
• Ručník – malý do koupelny na ruce + osuška do sprchy
• Toaletní papír (často už není potřeba, můžete si přibalit třeba jen vlhčený toaletní papír)
• 1-2 gumičky na dlouhé vlasy (budou chtít svázat, mě doporučili buď drdol nahoře na hlavě, nebo dva culíky, aby mě nic netlačilo v lehu)
• V některých nemocnicích si máte dopředu koupit stahovací punčochy nebo obinadla. Prostě důkladně si přečtěte doporučení konkrétního zařízení.

---

Pokud řešíte stres už dlouhodobě, je potřeba jít víc do hloubky. Koukněte na můj nový kurz Jak se zbavit stresu za 15 dní a žít konečně v klidu. Teď v létě s velkou slevou, pokud zadáte kód PRAZDNINY.

---